Antonín Ulík, bednář

K vynikajícím průmyslníkům, ježto svou dovedností, pílí a podnikavostí znamenitého úspěchu v oboru svém dosáhli, náleží nedávno zesnulý Antonín Ulík, majetník velkozávodu bednářského v Praze.
               Ulík narodil se roku 1824 v Senomatech, okres Rakovník, kde jeho otec byl řeznickým mistrem a hostinským. Vyučil se v pivovaře na Nostickém panství, kde tehdáž veškeré dříví z blízkých bohatých lesů se zpracovávalo a to u svého strýce Beneše v Hřebečníkách. Roku 1843 pracoval již pro sebe v Senomatech v pivovaře.
               Roku 1845 byl odveden k vojsku. Dne 2. května 1852 vrátil se z Frankfurtu, propuštěn byv od vojska, avšak již v půli roku 1854 opět povolán k vojsku. Za rok vrátil se do Prahy.
               Roku 1856 takřka bez krejcaru peněz zařídil si v Karlíně závod bednářský, jež za jeho vedení utěšeně vzkvétal, tak že zanedlouho závod jeho byl největší v Čechách. Roku 1884 přeložil jej z Karlína do Holešovic.
               Velký závod Ulíkův opatřen byl parním strojem, který žene pilu okružní i pásmovku, vrtá dna, táhne soustruh i brusy. V závodě tom vyrábělo se do roka průměrné za 140.000 K sudů, kádí, soudků a pod.
Antonín Ulík znám byl jako ryzí čech.

reklama Antonín Ulík
Antonín Ulík, první český bednářský velkozávod, založen roku 1856 v Praze-Holešovicích. Sklad v Karlíně u Prahy.

Svůj rozsáhlý závod, jsa již u věku pokročilém, řídil se vzácnou odbornou znalostí a obchodní obratností. Vynikající tento náš průmyslník zemřel 9. května 1898

Antonín Ulík, vyznamenám na mnoha výstavách.
První český bednářský velkozávod, založen roku 1856 v Praze-Holešovicích. Sklad v Karlíně u Prahy.
Doporoučí se pivovarům ku zhotovování sudů na pivo počínaje od 1/4 hl, do velikosti jakéholi a dodává tytéž úředně cejchované se suchého slavonského a českého dříví dobrým železem okované. Taktéž nabízí kádě kvasné z dříví modřínového, dobového a borovicového v množství jakémkoliv za ceny nejlevnější při nejrychlejším dodávní. Déle doporučuje se ku zhotovení sudů na víno, nádob pro cukrovary a lihovary a chová na skladě soudky a sudy pěti až 100 litrové, zvláště ku potřebě pánů vinárníků, výčepníků lihovin a octa. Při větší objednávce zvlášť mírné ceny.

Související obrázky:

Úmrtí

Dne 21. prosince 1890 zemřel p. Aug. Reininghaus, spolumajitel pivovaru Steinfeld u Štýr­ského Hradce.
Dne 22. prosince 1890 zemřel v stáří 76 roků pan Josef Nejedlý, sládek a měšťan v Kralovních.
Dne 27. prosince 1890 zemřel v stáří 74 let pan Vil. Svoboda, c. k. notář v Mnichově Hradišti, otec sládka p. Boh. Svobody v Protivíně.
Dne 19. prosince 1890 zemřel pan Jindřich Matlat, podstarší v Ovčárech.
Budiž jim země lehkou!

Zprávy osobní, Kvas ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891

Zprávy osobní 1. ledna 1891

Pan Eduard Kruzner, řiditel pivovaru „u Štajgrů”v Praze, resignoval na své místo. Pan Antonín Nolč, sládek pivovaru anglické společnosti „u Štajgrů” v Praze, jmenován řídícím téhož závodu.

Pan Jan Tesař, dříve sládek v Moskvě, stal se sládkem v Zaczernie v Haliči.

Pan Jan Levý, podstarší panského pivovaru v Březnici, jmenován tamtéž sládkem.

Pan František Tvrdek, sládek ve Vel. Lukách, stal se sládkem závodu Waisbordova v Simferopoli v Rusku.

Pan Bohdan Jelínek stal se podstarším a pan J. Neumannnad sladovním v Německém Brodě.

Pan František Havlík stal se podstarším v Starých Benátkách.

Pan František Kuglerstal se stal podstarším v Zaczernii.

Pan Josef Hilscherstal se sladmistrem v sladovně v Uherském Hradišti.

Pan Jan Kašpar, dříve sládek hrab. Harracha v Stěžerách, najal pivovar pravovárečného měšťanstva v Dobrušce.

Pan Václav Strnad, sládek v Čáslavi, koupil od p. M. Bacíka v zemských deskách zapsaný statek s pivovarem v Střížkové u Benešova.

Zprávy osobní, Kvas ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891

O dovozu piva do Columbie roku 1889

O dovozu piva do Columbie r. 1889 vyjímáme z jedné německé konsulátní zprávy následující data:
Nápoje vykazují značný příbýtek 541 tun, pivo samo 539 tun. Německá piva lahvová a vedle nich severo­americká nalézají vzdor velmi zdražené ceně, následkem dopravy a cla rychlého odbytu. Pivo v sudech se nezakotvilo, bylyť sudy často průběhem dopravy značně vyprázdněny a piva sama zhusta horkým podnebím utrpěla. Dovoz piva z Německa obnášel r. 1889, 8762 metr. centů.

Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891

Zvláštní způsob máčení ječmene

Na zvláštní způsob máčení ječmene obdržel patent jistý Ferdinand Kleemann v Oberttirkheimu.
Způsob ten pozůstává v podstatě v následujícím:
Ječmen k máčení určený nasype se do zvlášť k cíli tomu zřízené nádoby a tato naplní se vodou tak dalece, až veškerá zrna jsou potopena.
Na to se nádoba uzavře a obsažený v ní vzduch vyčerpá, následkem toho zaujme voda ječmen obklopující velmi rychle místo v zrnech obsaženého vzduchu, čímž máčení značně se zkrátí a poškození ječmene zamezí.

Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891

Pojišťováni sladu zeleného proti ohni

Pojišťováni sladu zeleného (syrového) proti ohni. Jak známo, přistoupily pojišťovny na základ přání, vysloveného o valné hromadě rakouských vyrabitelů sladů v Brně r. 1886 na pojištění zeleného sladu proti ohni. Nyní leží před námi statistické výkazy o rozšíření, jakého tento nový druh pojištění nabyl. Veškerých 14 společností pojišťovacích, které pojištění sladu zeleného zavedly, uzavřelo r. 1886,
2 pojištění s prémií 38 zl., r. 1887, 30 pojištění s prémi 616 zl. a r. 1888, 42 pojištění s prémií 1066 zl.
Výlohy za technické dobrozdání, tiskopisy atd, v skutek uvedení tohoto druhu pojištění obnášel na 500 zl. Škod bylo dosud v obnosu 1864 zl.

Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891

Emanual Barth

Emanual Barth v Praze
Stroje a potřeby pro pivovary a sladovny.
Filiálka v Kievě, Rusko
Založeno 1872

Kanceláře Emanuel Barth Praha
Kanceláře Emanuel Barth Praha

Vyznamenán: Spolkem pro průmysl pivovarský v království českém, Rakousko-Uherským spolkem sládků a sladmistrů ve Vídni, na výstavě architektury a inženýrství v Praze a jiné.
Písarna a sklady, Senovážná ulice č. 56, 
Telefon číslo: 287

Firma Emanuel Barth Praha dodává pro rok 1909 následující položky:
Armatura ku kotli
Armatura k tlakostrojům
Bedny na láhve

Emanual Barth v Praze Stroje a potřeby pro pivovary a sladovny.
Emanual Barth v Praze, sklad veškerých potřeb pro pivovary a sladovny

Broky emailové
Broky ocelové
Čerpadla vzdušní, automatická, elektrická, vodní, na kotli
Čistič vzduchu
Deska nástěnná na láhev s kyselinou uhličitou
Destičky, k záklopkám
Držadla na kontrolní skla, držátka korků
Filtry na pivo
Finimetr
Hadice gumové k plnění lahví, hadice pivní, hadice vzdušní
Hlavy okrasné ku stojanu
Chladič na láhve
Chytač oleje
Jehly narážecí
Kapsle cínové na láhve, Kapslováčky
Kartáčky k čistění lahví, Klíč k zám. na kyselinu uhličitou
Kohoutky, k tlakostrojku, vypouštěcí, kohoutky vzdušní
Kohouty načínací , kohouty výčepní, kohouty do sudu
Konvičky pivní
Kontrolní skla
Korkovačky s pákou, korkovačky ruční, korkovačky strojní
Korky do lahví
Kose na láhve
Kotle vzdušní, kotle s čerpadly
Kroužky gum. k zákl.
Láhve na kyselinu uhličitou
Lednice na láhve a sudy
Ledničky

Isobarometrický stáčecí stroj na sudy firma Emanual Barth
Isobarometrický stáčecí stroj na sudy firma Emanual Barth

Mačkadla korků
Manometr
Míry litrové
Nálevky pivní
Obaly slaměné
Odzátkovačky
Ohřívač jídel, ohřívač vody
Okrasy k výčep, stojanům
Pasteurisační přístroje
Pípy dřevěné, pípy mosazné do sudů, pípy pěnicí
Pračky na korky
Prášek k čistění pivovodu
Přidržovač zátek
Přístroje k čistění lahví ruční, k čištění pivovodu
Přístroje ku kapslování lahví, přístroje ku korkování, mačkání korků, k namáčení lahví, ku nalepování etiket, přístroje k paření korků
Pyramidy na láhve
Regulátor vzduchu
Rozdělovač vzduchu
Roury cínové
Řidič vzduchu
Sběrač oleje
Skla kontrolní
Sklenice pivní
Skříňky na láhve
Sloupky výčepní
Soudky výčepní, spojky pivní, spojky vzdušní
Stojany na láhve, stojany výčepní
Stolice výčepní
Stoly výčepní
Stroje k čistění lahví, stroje ku namáčení lahví, stroje k nalepování’ etiket,
stroje k plnění lahví, přeplakování lahví, zátkování lahví
Tácy k výčepním stolům
Tlakoměr
Tlakostroje úplné, čerpací, vodní tlakostrojky pivní, ruční
Transportér lahvových košů
Troubele k plnění lahví, ucpávky do jehel
Valník na lahvové koš
Ventilátory
Ventily přeplakovací, redukční na kyselinu, ssací, sudové, vzdušní a zpáteční
Vozíky na láhve
Vyplakovače lahví a sklenic
Výtah na lahvové koše, vytahováky korků, vyvozovač páry
Vývrtky korků
Záklopky na láhve
Zámyčky redukční na kys. uhl
Zařízení k mytí lahví
Zátkovačky
Zátky korkové
Známky na pivo

Související obrázky:

Várky z klatovského chmele

Před rokem zmínil jsem se v „Kvasu, o první várce ku kteréž použito chmele klatovského z roku 1889.
Piva byla všeobecně chválena. Pobádal jsem ku správnému pěstování chmele v krajích, kde dříve znamenité chmelnice bývaly. V letošní kampani a sice dne 14. prosince 1890 použil jsem ku várce 72 hektol. 11,5° sacch. mladiny opětně „klatovského“ chmele,vypěstovaného panem Jos. Mayerem, na podnět řiditele hospodářské školy, p. R. Treybala. Jako roku loňského byl jsem s chmelem klatovským i letos úplně spokojen. Chmel vyniká jemností, velice příjemným aroma a co se zjevů při pracích ve varně jakož i vydatnosti týče, rovná se nejlepšímu zboží žateckého červeňáku. Mladina řádně povařena, zčeřila se na stokách chladicích jak “havran“, kvašení bylo úplné normální, krásná chuť a vůně mladého piva jest jemně příjemná doufám, ano mohu již předem ujistiti, že piva z této várky bude rovněž znamenité!

Chmel, jejž jsem koupil a upotřebil, byl dán k prozkoumání technickému lučebníku, panu F. Kunratovi v Plzni, který podává následujíc zprávu:

„Vzorek letošního chmele z chmelnice pana stavitele Majera v Klatovech, zaslán mně byl p. řed. Rud. Treybalem ku podrobnému a chemickému rozboru, a maje za to, že výsledek tež zajisté přispěje k tomu, aby se pěstování jeho v krajích pošumavských větší péče a píle věnovala, než dosud se dálo, uveřejňuji rozbor tento ku prospěchu českého hospodářství, jemuž má být pobídkou skvělý výsledek pokusné chmelnice při škole hospodářské v Klatovech, a chmelnice stavitele p. Jos. Majera a dále proto, že výsledky též budou i širší kruhy pivovarnické zajímati.

Hlávky jsou uzavřené, podlouhlé, zašpičatělé, na stopce 1 mm tlusté, průměrné 30 mm dlouhé

Velikost hlávek obnáší průměrné 30—35 mm. Barva jich jest světle žlutozelená. Jen nepatrný podíl hlávek jevil okraje listenů načervenalý.

Výsledek mechanického rozboru byl tento :

Stopky  5,34 %
lodyžné listy I,92 %
vřetena 6,80 %
plod 0,81 %
listen 80,32 %
moučka 4,81 %
Rozbor chemický podal tento výsledek:
Vláha a ztráta sušením I0,20 %
Podíl rozpustný v étheru ….I5,90 %
Podíl rozpustný v líhu 33,46 %
Lupulinu étherem extrahovaného 9,06 %
v tom je slupek 2,32%
a lupinu 6,74%
lupulinu mech. získáného 4.81 %
úhrnem lupulinu 11, 55%

Výsledky získané řadí chmel tento mezi naše nejlepší chmele české — rakovnické i žatecké a jest patrno, že půda klatovská jest taková, aby v ní s prospěchem i ve velikém mohl býti pěstován. Leží nyní jedině na rolnictvu pošumavském tohoto odvětví se chopiti, a nepochybujem, že práce bude provázena zdarem a hmotným výtěžkem.

Dle statistických dát pěstuje se chmele sice nad spotřebu, však tuším, že by nebylo na škodu, pěstovati chmel i tam, kde výbornou jakostí se vyznamenává a přestati tam, kde jen druhy podřízenější ano úplné hrubé práci a namáhání hospodáře odměňují.

Ohražuji se proti domněnce, že bych pro Klatovsko snad z nějaké ziskuchtivosti psal: chraniž bůh! Mám dosti na tom, že každý šenkýř nyní chce býti dodavatelem ječmene — potom bylo by to zlo u nás rozhodně ještě horší. Avšak skutečně dobré zboží dá se vždy dobře upotřebiti. Klatovy mají půdu ku pěstování dobrého chmele, avšak majitelé pozemků nemají, jak se zdá, vůle, k důležitému i výnosnému

podniku hospodářskému přiložiti pilné, přičinlivé ruky. Zdá se mi to i z okolnosti, že ku várce 14. prosince m. r. ustanovené, na uctivé pozvání závod náš navštíviti a přesvědčiti se očividně o upotřebení vypěstovaného chmele, ač přítomnost svou přislíbili, vyjma prvního dodavatele „klatovského chmele”, p. Majera, nedostavil se ani jediný, čehož jen lituji! Těžko k dobru nutit, kdyby takové polohy, půdy atd. měli naši spolubratři němečtí, jsem jist, že zakrátký čas jinak by krajina vypadala. Ovšem bez práce, bez základu hmotného chmel neporoste, aniž dá užitku. Něco za něco, nic zanic!

Pivo vyleželé podá opětného důkazu, že při racionelném a rozumném chmelaření půda klatovská tak jest mocna ploditi chmel výtečné jakosti, jako půda žatecká a rakovnická a rozhodně lepší než ouštěcká. Posečkejme !

Frant. Felix,
sládek v Koutech.

Potíže s dokládáním ledu, zřícení Karlova mostu

V Praze, 29. prosince 1890.
(Přehled povětrnosti jednotlivých měsíců f. 1890.)
V lednu bylo počasí většinou teplé, tak že sládci a hostinští s dokládáním ledu měli dosti velké potíže; teploměr totiž po celé druhé dvě třetiny měsíce ne­klesl ani pod bod mrazu. Rovněž i sněhu byl nedo­statek, tak že panovaly obavy ohledně zdaru osení.
V únoru střídaly se pršky s mrazíky, jichž použito na dokládání ledu. V druhé polovici mrzlo až do konce měsíce, ovšem byla však půda sněhu prosta.
V mě­síci březnu po několika mrazech dostavila se jarní povětrnost, kteráž potrvala až do konce, tak že s pra­cemi polními pospícháno o překot.
Březnová pově­trnost potrvala i v dubnu,což bylo vzrůstu rostlin­stva velice na prospěch.
V květnu bylo počasí rostlinstvu a vůbec osení velice příznivo, jsouc větši­nou teplé a provázeno častými dešti.
V červnu dostavily se za teplé povětrnosti vydatné deště, jež potrvaly s malými přestávkami až skorém do konce července, tak že hospodářové nedůvěřivé hleděli bu­doucnosti vstříc.
Počasí červnové nezměnilo se ani v červenci, tak že obilí, zvláště v těžších půdách, silně počalo lehati, ano nastávaly obavy, aby nepo­čalo na stojatě hniti. Podobné stezky jako u hospo­dářů ozývaly se i v kruzích sládkovských. Nejen že okazovaly se špatné vyhlídky na jakost ječmene, ale nejlepší dva měsíce, doba výletů atd., kdy výčep na­bývá obyčejně větších rozměrů, byly ty tam.
V mě­síci srpnu— v době sklizně — dostavily se zejména na Moravě silné lijáky s krupobitím, jež sklizni ve­lice byly na újmu. Podobně bylo i v Čechách, jen že v míře poněkud menší.
V prvních dnech měsíce září nastaly také v Čechách ohromné lijáky, jež v několika dnech způsobily na miliony škod a sřícení věkopamátného mostu Karlova. V druhé polovici počasí se vyjasnilo, tak že bylo možno aspoň se sklizní chmele pokračovati.
V první polovici října byla povětrnost polním pracím dosti příznivá a obilí v lehčích půdách počalo pěkně vzcházeti. V druhé polovici dostavily se již mrazíky, jež byly sklizni bramborů a řepy nemálo na závadu.
V první polo­vici listopadu povětrnost opět se oteplila, 22. dostavil se však prudký liják, následkem jehož nastala nová povodeň, kteráž, kdyby byl neuhodil mráz, ještě horších mohla způsobiti škod povodně první.
Na po­čátku prosince opět značně se oteplilo, tak že za­mrznuvší ku konci listopadu řeky následkem roz­tálého sněhu zvedly své ledové pokrývky a led moc­ným proudem razil sobě cestu přes ochranné hráze. Však již druhý den na to dostavil se silný mráz, následkem čehož voda značně opadla a led zůstal na mělčinách vězeti.
Co tyto řádky píšeme, vykazuje teploměr až 10° R. pod nulou, kteráž teplota s malými změ­nami panovala po celé vánoce.
Nakládání ledu v Praze i po venkově jest v plném proudu. Na části Vltavy, kterouž spravuje obec pražská ve vlastní režii, prodává se povoz ledu sládkům (pro pivovary) po 90 kr., hostinským po 1 zl. Led jest čistý, krásný a nejlepší síly.

Pobořený Karlův most
Pobořený Karlův most

 

Pro bryndání piva

drobnosti
Rubrika drobnosti

Pro bryndáni piva stál opět minulý měsíc jistý hostinský v Berlíně před soudem, aby se ze skutku mu za vinu kladeného zodpovídal.
Dřívější hostinský, nyní majitel domu, v jedné z ulic berlín­ských, měl výčep piva bílého a bavorského a prodal jej roku 1887 hostinskému M. Ku prodanému in­ventáři náleželo také několik set lahví piva bílého (Weissbier), jež později staly se předmětem soud­ního procesu. Kupec zdráhal se totiž lahve ty zaujednanou cenu zaplatiti, tvrdě, že většina piva bílého jest úplně zkažena a k požívání neschopna.
V procesu tom, kterýž rozhodnut v neprospěch M., vypověděl podomek nynějšího obžalovaného přísežně, že na poručení obžalovaného stočené jím pivo bílé značným množstvím vody jakož i zbytky bavorského piva promíchal. Z tohoto takto povstalého piva bílého prodána také jistá část hostinskému M.
Na základě této výpovědi vznesena obžaloba na majitele domu i na podomka a sice pro, falšování potravin.
Znalec v oboru hostinství vylíčil zmíněné „Weiss­bier“ jako odpor vzbuzující, hustou břečku, po jejíž požití piják při nejmenším musel by dostati žlou­tenku, a soudní chemik uznal jednání to za falšování nejhrubšího způsobu. Na základě výroků těch od­soudil soud obžalovaného domácího ku pokutě 300 m., spoluobžalovaného podomka pak, kterýž jednal pod vlivem svého chlebodárce, k pokutě 20 marek.Drobnosti, Kvas, ročník XIX, číslo 1, 1. ledna 1891