Špunty

Není horšího svízele při výstavu piva, jako neuspokojujících až dosud špuntů k hražení. Každou chvíli přijde hostinský, že mu ten či onen soudek fouká, tu zátka máčí a podobně. Přesvědčil jsem se, že skutečně některá stížnost taková byla oprávněna a okolnost ta přiměla mne ku přesnějšímu dohledu při výstavu a ku větší opatrnosti při kupování „špuntů“. Ač mi z „Kvasu” ně­které pokyny úpravy špuntů byly známy, nepo­užil jsem jich, jsa stále se svými odběrateli v nejlepší shodě. Však loni, kdy stížnosti výše zmíněné častěji mne docházely, použil jsem zmí­něné rady, hledaje nápravy a odpomoci.

Špunty z topolového dřeva Jindřich Lindner
Špunty lisované prima z topolového dřeva výtečného materiálu, poskytující úplnou jistotu proti ztrátě kyseliny uhličité, vyrábí v nejlevějších cenách Jindřich Lindner, parní továrna na dřevěné zboží v Branku u Valašského Meziříčí na Moravě. Uznání vynikajících pivovarů rakouska-uherska po ruce. Při objednávkách račte zaslati kovovou špuntovnici.

Že špatnou zátkou dřevěnou pivo velice utrpí, jest vůbec známo. Řezávali jsme je jindy ze smrkových tyčí, pořízy a pilkami a obalovali „fleky” a bývalo dobře. Ale výhodné tlakostroje ukázaly nám nedostatek a vady i zátek různých „patentů“. Připomenu pouze natírání spodních ploch špuntů mannheimským lakem, dávání cíno­vých („staniolových”) obalů, zejména pro piva vývozná, zadělávání železných špuntovnic, vyvařování špuntů ve smole, upotřebení špuntů ze dřeva na příč řezaného, na příč točeného ano i lisovaného. Špunty ze dřeva příčného vyhovují sice „zatěsnění” špuntovnice úplně, co tomu ale říká špuntovní dužina?

Při dobrých vlastnostech prstenců železných seznal jsem až do prvního požahování soudků úplnou spolehlivost zátek. Po požahnutí zátky

Pravé americké pivní zátky a špunty do sudů, Emanuel Barth, sklad veškerých potřeb pro pivovary.
Pravé americké pivní zátky a špunty do sudů přímo z Ameriky dovážené, lisované zátky tuzemské, zátky ze smrkového hustého dřeva a zátkové krabice z nejlepší kujné litiny, dodává nejlevněji pivovarům i obchodníkům Emanuel Barth, sklad veškerých potřeb pro pivovary.

vyhovovaly, ale i po přitáhnutí prstenců ča­stěji „foukalo” kolem nich. Zanechal jsem jich, a vyvařoval špunty dle starého zvyku v bednářské
smole. Zátky byly nepromokavé, ale držely v špuntovnicích tak, že bednář s velikou opatrností při vyndávání jich ze soudků přivezených mnoho špuntovnic poškodil, které jinými musily býti nahraženy.

Uznávaje však výhody „smolení” našich špuntů hleděl jsem nehody trháním špuntovnic obmeziti, možno-li odstraniti, což se mi k mé spokojenosti úplně zdařilo.
Vyvařoval jsem totiž dříve zátky v bednářské smole samotné a seznal, že celé množství špuntů popraská, ztvrdne (zkostnatí) a že zejména zátky ze dřeva řidšího nebyly pak takřka k upo­třebení, ano byly horší než dříve. Prohlédnutím zátek těchto přišel jsem na způsob přípravy,
který nyní po delší dobu jak mé odběratele tak i mne uspokojuje. Vyvařuji zátky opět ve smole, jíž přidám však skoro polovinu oleje lněného, po případě vepřového sádla. Olej pryskyřicový nedělal mi dobrotu. Zátky v této řidší směsi vyvařené udrží svou dřevnou pružnost, netrhají špuntovnice, nepropouštějí kyselinu uhličitou aniž pivo a jsou při svých dobrých vlastnostech i laciné.
Rudolf Spurný, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891

Úmrtí

Úmrtí. Dne 25. prosince 1890 zemřel v Praze ve věku 38 let známý v kruzích zavítavších do Prahy sládků majitel velkorestaurace na Ferdinandské třídě1)dnes Národní třída 30, p. Josef Choděra. Zvěčnělý byl předsedou Ústřední jednoty českoslovanského hostinství pro Čechy, Mo­ravu a Slezsko, místopředsedou měšťanského bratrstva pražských výčepníků a členem mnoha vlasteneckých spolků. Vynikal v oboru svémi vzácnými zkušenostmi a povahy jsa velice přívětivé, těšil se v živnosti své zvláštní přízni. Pokud se poměru hostinského k slád­kovi týče, byl Choděra vzorem prvého.
Budiž mu země lehkou!
Zprávy osobní, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891

Poznámky pod čarou   [ + ]

1. dnes Národní třída 30

Zprávy osobní

Pan Josef Smělý stal se dílovedoucím pivovaru v Ledhuji a p. Antonín Smělý, absolvovaný posluchač pražské sladovnické školy, najal pivovar v Horní Teplici.
Pan Ladislav Vodička stal se sládkem pivovaru hraběte Vrbny v Holešově.
Pan Tomáš Mlčoch, absolv. posluchač pražské sladovnické školy, přijal místo sládka v Šumperku.
Pan Zikmund Müller stal se podstarším v Štětině.
Pan Josef Švehla nastoupil místo v pivovaře p. Perreauově v Dijonu, kdež sládkem krajan náš p. Alois Placák.
Pan František Hříbal, absolvent pražské sladovnické školy, stal se sklepmistrem v Jablonci n. N.
Pan Bohuslav Wett najal pivovar v Stěžerách.
Pan Josef Šampalik, bývalý dep sládek v Březnici, v Kolínci a p. Jindřich Hartig v Čáslavi.
Pan Jan Danzer koupil pivovar v Rohrbachu a p. Antonín Soukup v Novém Strašecí
Zprávy osobní, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891

Rothova patentní spojka

Rothova patentní spojka
Rothova patentní spojka

Nejznamenitější na světě, jediná dokonalá spojka hadic jest Rothova „patentní spojka“ (patent K. Scheinpflug a dr. K. Horlivý). Patentováno celém světě. Spojení a rozdvojení jediným obratem ruky. Nejlepší ucpání. Sestává jen ze dvou zcela stejných dílů. Žádné pohyblivé části. Spojuje spolu hadice nejrůz­ nějších průměrů.  Váží jen 0,86 kg. Největší trvan­livost. Mírná cena. Objednávky vyřizuje jediný vyrabitel K. SCHEINPFLUG, továrna na měděné, kovové a železné zboží ve Slaném. Stará šroubení odpočítám v nejvyšší ceně.
Reklama z časopisu Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891