Pivo, jeho vznik, výroba a opatrování

Pivo jest nápoj, jehož bylo hojně užíváno již v VII. století př. Kristem. Bylať příprava piva, ovšem že ne v nynější

Vaření piva ve varně na přímý otop
Historie pivovarnictví

jeho podobě a dokonalosti známa v dobách nejstarších. I když nevzpomínáme krále Flanderského, Gambrina, musíme zajíti hodně daleko v dějinách, kde slyšíme již o výrobě piva. Staří Egypfané měli nápoj, zvaný ,,hag”, který připravovali ze sladu pomocí kvašení. Také stáři Herové, Keltové a Germáni v prvém století po Kristu znali připravovati ječný nápoj. Staří Slované znali připravovati ve starých dobách ječný nápoj, zvaný „kamas“, kterým, jak dějiny praví, již byli častování poslové řečti. Také Slované to měli býti, kteří první uměli vařiti piva chmelová.

A že dobré pivo znali stáři Čechové vařiti, o tom svědčí nejlépe, že ve starých dobách bylo české pivo vyváženo za hranice, obzvláště pražské pivo těšilo se v Německu veliké oblibě.

Původně mohl vařiti každý pivo doma. Ještě Karel IV. ve své zlaté bulle dal svobodu pivovarům a sladovnám.

Karel IV dokument LP 1349
Karel IV dokument LP 1349

Později však, když králové dávali městům tak zvané výsady, nastal rozmach v pivovarnictvi, jelikož pak mohli býti pivovary a sladovny vždy jen v určité vzdálenosti t. zv. „mílové právo“. Tenkráte počali se pivovarníci spojovati v bratrstva a cechy, které měli hlavně pořádek udržovati a bdíti nad těmi, kdož také začali pivo vařiti ještě mimo svého

Listina sladovnického cechu
Listina sladovnického cechu

zaměstnání. Z toho povstávaly spory, které se táhly dlouhou řadu let a byly posléze částečně urovnány smlouvou Svatováclavskou z r. 1517. a trvaleji teprve za Karla VI. r. 1739 t. zv. generální artikuli cecovní. Od té doby uplynulo ovšem mnoho let a výroba piva byla stále a stále zdokonalována.

   V nynější době vyrábí se pivo skoro výhradně jenom ze „sladu“, připravovaného z dobrého ječmene lihovým kvašením. Semele se určité množství sladu (dle toho, mnoho-li a jak silné pivo má býti připraveno), avšak nesmí se semleti jako na mouku, nýbrž pouze mezi dvěma válci rozdrtiti, jelikož zbytky jeho, obzvláště slupky, tvoří později přirozený filtr na kádi zcezovací. Takto semletý slad „vystírá se“ po té do kádě určené k tomu účelu, do určitého množství vody, za stálého míchání, buď ručního nebo pomocí strojů, čímž vytvoří se t. zv. „záděl“.

Část tohoto zádělu pustí se pak na kotel, načež přikročí se k t. zv. „rmutování“. Rmutování jest vyhřívání zádělu na kotli, na určitý stupeň, t. zv. cukrotvorný. Veškerá práce ve varně není nic jiného, nežli přeměňování škrobu a bílkovin ve sladu obsažených v cukr a dextriny. Tato proměna děje se nejlépe při 54—60° R.1)54—60° R. odpovídá 67,5—75°C Proto nutno vždy bedlivě k tomu přihlížeti, aby tato teplota při rmutování překročena nebyla. Rmuty bývají obyčejně dva nebo tři. Když vypumpován byl poslední rmut na kád, ponechá se t. zv. „břečka“ určitý čas v klidu, načež povstává sladká kapalina „sladina“ zvaná. Po té přikračuje se k zcestování , a tu hlavně, jak již vpředu podotknuto bylo, jsou to slupky sladové, které svým usazením utvořily přirozený filtr, skrze který možno procediti sladinu úplně čistou a která se poušti na kotel. Když stekla všechna mladina na kotel (t. zv. předek), přikročí se ku skypření mláta (zbytku to sladového) a k propláchnutí jeho teplou vodou. V mlátě tom obsaženo jest ještě mnoho sladiny, již nutno z něho odstraniti a dostati rovněž na kotel. Práce ta děje se t. zv. „výstřelkem“, t. j. proplachováním teplou vodou. Kapalina takto získaná, spojí se na kotli s mladinkou původní. Když docíleno takto určitého množství sladiny nutno uzavřití kotel, načež přikročí se k vlastnímu „vaření“.

Vařením odpařujeme přebytečnou vodu, abychom dostali kapalinu dostatečně silnou, načež přidáváme k ni chmel; to jest okořeníme ji. Když vařili jsme smíšeninu tuto dosti dlouho což trvá asi dvě hodiny — přikročíme k pumpování na „štoky“ skrze t. zv. „ciz“, kdež se chmel od hotové mladinky (piva) odděluje. Štoky jsou veliké nádoby, podobné obrovským misám, určené k tomu, aby na nich mladinka na určitý stupeň vychladla. Chladnutí na štokách závisí od doby ročni.

Stoky
Stoky

V zimě vychladne mladinka na potřebný stupeň přirozeně (4—5° R)2)4—5° R je 5—6,25°C, kdežto v létě musi se chladiti uměle. Pouští se přes vysoké „sprchové aparáty“, jimiž cirkuluje ledem chlazená voda a tak schladime i mladinku na žádoucí teplotu, nežli přijde do spilky. Když mladinka přiměřeně vychladla, přikračují finanční orgánové k „měření“, načež po zjištění množství a hutnoty, může býti vpuštěna přes chladící stroje do spilky.

Spilka jest místnost, pokud možno studená, opatřená lednicí. Zde ukládá se mladinka do velikých kádí (20—40 hl) a přidáním kvasnic prodělává hlavní kvašení. Hleděti se musí hlavně k tomu, aby udržovala se vzorná čistota v celé místnosti i ve všech nádobách. Obzvláště kvasnice musí býti vzorně čisté, pokud možno čerstvé a ne vypracované. Kvasnic dává se průměrně na 1 hl 1/2—3/4l.  Když jest mladinka 1 den ve spilce, lze na ní pozorovati změnu. Na povrchu počne se tvořili bílá hustá pěna — říkáme, že „zaprašuje“. Druhý den se tato pěna shrnuje v malé chomáčky a již třetího dne promění se ve vysoké „bílé kroužky“. Čtvrtý den tyto bilé kroužky hnědnou, následujícího dne se ztrácejí, až pak šestého dne dostaneme na mladině zvláštní tygrovitou pokrývku. Tu počne se mladina čistiti a my pozorujeme 7.—8. dne, že mladina, jíž možno již nazývatí mladým pivem, má barvu čistou, jiskrnou, a může býti vpouštěna do sudů ležáckých.

Sudy ležácké jsou nádoby 20—80 hl veliké, umístěné ve chladných sklepích. Naplňování těchto nádob neděje se najednou, nýbrž přihlíží se k tomu, aby každá jednotlivá kád rozdělila se na několik sudů ležáckých. Trvá tudíž naplňování každého sudu několik dnů a do každého přijde několik rozdělených várek. Tim docílí se stejnoměrnosti a stejného vykvašení piva. Na sudech ležáckých prodělává pivo „dokvašování“.

Ležácký sklep
Ležácký sklep

Obsahuje totiž ještě určitou část kvasnic, které se ve spilce neusadily a jež zde stále ještě pracují. Tuto určitou částku kvasnic obsahovali musí, jelikož jest žádoucno, aby pivo na sudech ležáckých delší dobu leželo, a leželo by mrtvě, nedostali bychom piva žádoucích kvalit. Na delší dobu ukládá se pivo proto ve sklepích, aby dokvasilo a nasytilo se co možná nejvíce kysličníkem uhličitým. Proto jest důležito, aby byly sklepy pokud možno studené, jelikož za studená pohlcuje pivo mnohem více kysličníku uhličitého než za tepla. Doba ležení není stejná. Záleží od síly a jakosti piva a od toho, jak jde na odbyt. Můžeme tudíž „vystavovati“ piva 3 týdny, až i 8 měsíců stará. Dle tohoto uležení rozeznávají se jednotlivé druhy a ceny piva.

Když pivo dostatečně odleželo, stáčí se do soudků transportních. V dobách starších dělo se toto stáčení přímo do sudu pomocí střívka. V době nynější3)Tato učebnice pro hostinské pomocníky byla sepsána dle knihy „Servierkunde“ napsané Adolfem Fr. Hessem, c.k. ředitelem odborného školství, za pomoci odborných učitelů Karla Scheichelbaura a Antonína Sirového ve Vídni roku 1899, upravil restauratér Josef Valnoha, kdy skoro všecky pivovary již jsou zmodernisovány, stáčí se pivo přes zvláštní přístroje pomocí tlaku vzduchu. Pokud jakosti piva se týče, dlužno rozeznávati hlavně dva druhy: stáčené a kvasnicové. Stáčené jest skoro všech kvasnic zbaveno a může se piti okamžitě. Pivo kvasnicové však obsahuje ještě dosti kvasnic, přidaných do něho při stáčení, t. zv. „kroužkováním“. Toto okroužkování jest poslední přímý styk pivovaru s pivem. Sudy jsou po té uzavřeny a v reservním sklepě připraveny k dopravě do hostinců. Každý sud opatřen jest číslem sklepa, v němž byl stočen, jakož i datem dne, kdy se tak stalo. Za správnost výkonu při otáčení ručí stáčeč až do opětného vyprázdnění sudu v hostinci. Stalo-li se tedy, že nemohl hostinský některý sud vyčepovati pro přílišné či nedostatečné jeho okroužkování, pivovar snadno dle uvedených značek zjistí, kdo chybu zavinil. Dlužno ovšem přihlížeti k tomu, aby temperatura ve sklepích hostinců rovnala se aspoň přibližně temperatuře sklepů pivovarských. O tom má vésti hostinský záznam.
O skládáni pivních sudů do sklepa si přečteme zítra…

Napsal Jan Sláma, Učebnice pro hostinské pomocníky

Související obrázky:

Poznámky pod čarou   [ + ]

1. 54—60° R. odpovídá 67,5—75°C
2. 4—5° R je 5—6,25°C
3. Tato učebnice pro hostinské pomocníky byla sepsána dle knihy „Servierkunde“ napsané Adolfem Fr. Hessem, c.k. ředitelem odborného školství, za pomoci odborných učitelů Karla Scheichelbaura a Antonína Sirového ve Vídni roku 1899, upravil restauratér Josef Valnoha

Novák & Jahn

Průmyslový podnik, továrna a strojírna Novák & Jahn, vznikla v Praze-Bubnech v roce 1865 spojením výrobce pivovarských strojů a zakladatele kanceláře pro zařizování pivovarů a sladoven pana Josefa Vincenta Nováka a Richarda Jahna, vystudovaného strojního inženýra, vedoucího zemědělské kanceláře zaměřené na lihovarnictví.
Strojírna Novák & Jahn se řadila k předním evropským firmám v oboru a vedla si znamenitě v domácí konkurenci. Pro pivovary, lihovary, sladovny a škrobárny vyráběla moderní varny na topení přímým ohněm nebo parou, třídírny, filtry, stáčecí stroje a veškerá transportní zařízení. Dále také anglické hvozdy, sprchové chladiče, kalibrátory sudů a mnoho dalšiho.

zarizeno_LP_1899
Cedule Zařízeno L.P. 1899 firmou Novák & Jahn, továrna na stroje v Praze

Firma Novák & Jahn vybavila více než 10 pivovarů v Praze, také všechny čtyři plzeňské pivovary a Český akciový pivovar v Českých Budějovicích
Pražské pivovary vybavené firmou Novák & Jahn:
Akcionářský pivovar na Smíchově,
Pražské pivovary v Holešovicích,
Měšťanský pivovar na Královských Vinohradech,
Akciový pivovar, Praha XV-Nusle,
Společenský pivovar pražských sládků v Braníku, 
Praha první pražský akciový pivovar se sladovnou v Podbabe, 
Praha pivovar pana U. Meislera „u zlaté štiky, 
Praha pivovar p. J. M. Schary-ho „na Slovanech”, 
Praha Libušinka pivovar kollegialní kapitoly na Vyšehradě,
 

Aparát na sušení mláta Novák & Jahn
Aparát na sušení mláta Novák & Jahn

Strojírna Novák & Jahn v Praze vyrábí aparáty k sušení pivovarského mláta patent Hecking. Při použití zpáteční páry strojů parních nestojí sušení žádných výloh, při použití páry direktní jsou výdaje jen nepatrné.
Více jak 200 sušáren jest již v činnosti.
Právě se zařizují pro pivovar p. Antonína Drehera v Terstu jeden apparát, pro pivovar pp. W. Waldštejna synů v Nuslích u Prahy dva apparáty.
Rozpočty a veškerá vysvětlení u strojírny Novák & Jahn, Praha-Bubny.
Výhradné právo výroby apparátů pro mocnářství rakousko-uherské.

Novák & Jahn továrna na stroje, kotlárna, mědikovectví, kovolitectví, Praha-Bubny, dodávají úplná zařízení pivovarů a sladoven, jakož i

Novák & Jahn
Novák & Jahn továrna na stroje, kotlárna, mědikovectví, kovolitectví, Praha-Bubny,

plány pro novo a přístavby. 
Zvláštnosti:
Parní pánve pro rmuty a mladinku.
Úspora paliva 50% oproti topení ohněm. Rychlé a jednoduché regulování. Rmuty nemohou se připáliti. Žádné opravy. Upotřebení kondezační vody ku napájení parního kotle. Spálení neb tržení dna nemožné. Úspora místa, větší čistota. Jemná, chlebnatá piva. Topiště a komín pro pánev úplně odpadá. Snadný přístup.
Patentní dvojité hvozdy osvědčené soustavy pro výrobu světlého i tmavého sladu.  
Mechanické obraceče sladu patent Hochmuth.
Patentní mačkadla na slad s dvojitým pohybem válců, nejlepší soustava.
Sušidla mláda, zimotvorné stroje. 

Zimotvorný stroj Habermannův
Zimotvorný stroj Habermannův dodává Novák & Jahn

Parní stroje a kotle všech velikostí a soustav. 
Sprchové a skříňové chladiče.
Nejlepší doporučení, prospekty zdarma. 

 

Firma Novák a Jahn vyrábí zimotvorné stroje soustavy Habermannovy, o jichž výtečném chodu a prospěchu nejlepší vysvědčení dosti důkazů podávají. Na obr. 38, jest znázorněn plynový aparát stroje tohoto. 

Sprchový chladič Novák & Jahn
Sprchový chladič Novák & Jahn

Co další výrobek uvádíme sprchové chladiče pro mladinku pivní, záparu, výpalky atd., jichž chladicí plocha z jednotlivých na sebe postavených měděných rour po stranách mosaznými spojkami v celek spojeny, pozůstává, na litých podstavcích spočívající a za příčinou čistění velmi
přístupny jsou.

Mačkadlo na slad firmy Novák & Jahn Praha-Bubny
Mačkadlo na slad firmy Novák & Jahn Praha-Bubny

Obr. 41. Mačkadlo na slad systému Novák a Jahn. Patentní mačkadla na slad s dvojitým pohybem válců, kterými
se nejen značná úspora sladu, ale i také rychlejší čeření docílí došlo
toho největšího rozšíření.
Na sta dobrozdání a vysvědčení
stojí u zmíněné firmy k disposici
k nahlédnutí, a jest nejlepším dů­
kazem o osvědčenosti stroje tohoto,
že do veškerých zemí v Rakousko-
Uherském mocnářství, do Německa,
Belgie, Francie, Švýcarska, Ruska,
Švédská, Anglie, dále do Bul­ harska, Srbska, Itálie, ano až i do zámořských zemí dodány byly.

Novák a Jahn, strojírna Praha-Bubny. Od založení závodu roku 186o byly následující větší pivovary a sladovny zařízeny:
Podkováň akciový pivovar se sladovnou,
Nové Dvory u Kladna pivovar pana Daneše,
Loučka u Nového Jičína pivovar pana Leopolda Kudielky,
Nová Paka akciový pivovar se sladovnou,
Mýto akciový pivovar se sladovnou,
Česká Třebová akciový pivovar se sladovnou,
Sezemice pravovárečné měšťanstvo,
Praha první pražský akciový pivovar se sladovnou v Podbabě,
Náchod měšťanský pivovar,
Klatovy akciový pivovar se sladovnou,
Lipník společná sladovna,
Liteň pivovar a sladovna pana J. Daubka,
Staňkuv akciový pivovar se sladovnou,
Strakonice pravovárečné měštanstvo,
Mšeno akciový pivovar se sladovnou,
Hradec Králové pravovárečné měšťanstvo,
Znojmo pivovar pana Th. Maurala,
Košíř pivovar pp. Reitlera a Libitzkého,
Praha pivovar pana U. Meislera „u zlaté štiky,
Litoměřice společný pivovar „Elbschloss,
Unhošt pivovar pana Em. Urbana,
Meran (Tyroly) pivovar pana Jos. Euchse,
Karlovy Vary pivovar pana Ant. Webra,
Zlonice pivovar J. J. knížete Edurd. Kinského,
Něm. Brod pravovárečné měšťanstvo,
Sissek-(Slavonie) pivovar p. M. Blaua,
Krakov (Halič) pivovar p. B. Gunziga ml.,
Romny (Rusko) pivovar p. Ed. Petříčka,
Příbram pravovárečné měšťanstvo, Horní Beřkoviee pivovar pana Josefa Černýho,
Práč pivovar p Jos. Kašpara,
Jablonec n. Nisou pivovar p. barona Oppenheimra,
Nymburk pivovar p. M. Jelínka,
Jindř. Hradec pivovar J. O. hraběte Jaromíra Černína,
Plasy pivovar J J. knižete Metternicha,
Rumburk pivovar J. J. knížete Jana Lichtensteina,
Praha pivovar p. J. M. Schary-ho „na Slovanech”,
Wilhering u Lince pivovar pana Jós. Niklasa,
Domažlice pravovárečné měšťanstvo,
Mor. Ostrava pivovar p. M. Strassniamm,
Stanislavov (Halič) pivovar p. P. Sedelmayera,
Muros-Vásárhely (Sedmihrady) pivovar p. K. Krafita,
Hodkovice u Liberce pivovar p. W. Svobody,
Rakovník pravovárečné měšťanstvo,
Bí­lina pivovar knížete Morice z Lobkovic,
Tupadly knížecí Auerspergský pivovar,
Nasavrky knížecí Auerspergský pivovar,
Český Brod pravovárečné měšťanstvo,
Dolní Počernice pivovar barona z Deszenyfi,
Planá městský pivovar,
Preystadt (Horní Rakousy) měšťanský pivovar,
Praha Libušinka pivovar kollegialní kapitoly na Vyšehradě,
Beroun pravovárečné měšťanstvo,
Mnichov u Mariánských Lázní měšťanský pivovar,
Místek (Morava) výčepní měšťanstvo,
Kraslice pivovar pp. Lili & Bohm,
Zaczernie (Halič) pivovar p. dama rytíře z Jedrzejwicz,
Rosice (Morava) pivovar svob. pana Hirsch-Gerentba,
Písek pravovárečné měšťanstvo,
Velké Březno pivovar pánu Eckelmann a Wolfram,
Teplá, klášter, pivovar kláštera Praemonstrati,
Chotěšov pivovar knížete Thurn-Taxise,
Vrchlabí pivovar knížete Czernín-Morami,
Dzikow (Halič) pivovar hraběte Tarnowského, Kladruby pivovar knížete Windischgraetze,
Sarajevo (Bosna) pivovar Lówy-ho,
Ouřiněves pivovar p. AI. Tichého,
Skawina (Halič) pivovar p. Albína Kollorosa,
Krásíkov (Sehwanberg) pivovar knížete Loewenstein Wertheiin-Kosenberga.

Z velkých cizozemských staveb budiž uvedeno několik vynikajících staveb mezi jinými:
St. Etienne (Loiře, Francie) Société Anonyme des Brasseries Austro Franeaise a Paris (Pivovar na 80.000 hektok piva ročně),
Var­šava (Rusko) první pivovar na pohyb parní pp. Kyjok a Lydke, Korf (Rusko) panský pivovar, Varese (Itálie) pivovar p. A. Lorettiho, Bělehrad (Srbsko) parní pivovar pp. II. Bailony a synů, Soíia (Bulharsko) pivovar p. Bogdana Proška, Slivno (Bulharsko) Société d e lu Brasserie B u lg a r e ,,S a g la s ie “ , S a r a je v o ( B o s n a ) p iv o v ar L o w y h o , R o m n y ( R u s k o )
pivovar p. Ed. Petříčka, Sabac (Srbsko) pivovar p. Panty L. Ivurtwitse,
Valjevo (Srbsko) pivovar p. Lazara W. Lazarevitse

Reklama pivovarský inženýr J. Rosenberg

Technická kancelář pro stavbu pivovarů a sladoven

Městský stavitel J. Rosenberg, pivovarský inženýr
Technická kancelář pro stavbu pivovarů a sladoven založená roku 1873.
PRAHA, Král. Vinohrady,
Dobrovského ulice 13,

Zařízení k sedlání sudů (systém J. Rosenberg) provedeno roku 1800 v pivovaře pana J. S. Daubka v Litni. Podál klenby obou šíjí sestrojená jest jednokolejná dráha, po niž se pohybuje přístroj rotační spojený s přístrojem zvedacím. Co přístroje zvedacího použito diflerenciálního kladkostroje, přístroj běhací jest litá cívka tak sestro­jena, že nemůže s kolejnice nikterak se vymknouti. Při dosti malém jednostranném zataženi za řetěz pohybuje se celý přístroj ve směru naň působícím. (Obr. 51.)

Způsob sedlání sudů a sklep systému Rosengerg
Způsob sedlání sudů a sklep systému Rosengerg

Inženýr Josef Rosenberg ve svém článku „Vice světla! z r. 1888 píše: Nedostatek vzduchu stěžuje dýchaní, úží prsa, způsobuje tlení. Nedostatek světla činí každý krok nejistým, obmezuje obor činnosti.
V prostoru dostatečně osvětleném možno se jistě pohybovali, těžko-hybnost nohou a rukou, jakouž z přičiň nejistoty ve tmě pociťujeme, mizí, člověk pohybuje se volně. Zvláště platí to o světle slunečním, jež paprsky svými až do nejhlubších a nejvzdálenějších koutů pro­niká a blakodárně působí na člověka, zvíře i rostlinu.    

Vpuštěno do uzavřené místnosti rozlévá se světlo denní stejně intensivně do všech její častí, práce může se na každém místě vykonávali a stejnou dobou končití. Nic nepřekáží chodu její, práce jest usnadněna. Žádný stín není tak tmavým, aby jej světlo denní neproniklo. A za nejchmur­nějšího listopadového dne nepoměrně lépe se pracuje, než za nejlépe osvětlené noci , ani elektrické osvětlení nevyjímaje a tak se to má i se světlem sklepním. Je-li sklep sebe spořeji osvětlen světlem denním, provádí se jakákoli práce zcela jinak, než musíme-li ji konati při světle stearinové neb parafínové svíčky. Bludičky! Proč pak se tedy stále zřizování světlých sklepu zanedbávalo? Netřeba jiti pro od­pověď daleko a dá se tato shrnouti v následujícím: Až do nedávná sotva při obydelnich staveních přihlíželo se k tomu, aby byla přiměřeně světlá. Chodby, kuchyně a schody musily být celý rok stále osvětlovány anebo musil s sebou nájemník nositi voskový sloupek. Co se tenkráte dbalo na vzduch a světlo? Jak tedy nyní odpomoci?
Při nových stavbách lze na to vzíti ohled, při stávajících musí se nejprvé shotoviti plán a pak možnost osvětlení vyhledati. Při nových stavbách upraví se jednoduché otvory tak, aby bylo přiměřené světlo po celém sklepě, okenní otvory pak se zasklí, aby transmisse tepla byla nemožnou. Paprsky sluneční neproniknou

Měsíce kdy se svítí
Měsíce kdy se svítí

tabulemi dovnitř, poněvadž vnitřní tabule po cely rok jsou naběhlé. Ostatně mají se voliti skleněné tabule jen průsvitné a nikoli průhledné, aneb aby byly průsvitné, natříti je vápnem. Zařízením tímto odpadá pak oteplování sklepa a začouzení svíčkami neb jiným svítivém, jelikož chodí se se světlem takřka bez přestání.
   Vezměme, že pracuje se ve sklepě denně průměrně od 5 hodin z rána do 9 hodin večer, tedy 15 hodin
denně, což činí do roka 15×365=5475 hodin, kdy se svítí. Je-li zavedeno do sklepa světlo denní, obdržíme následující, v každém ohledu
příznivý výsledek: Tudíž o 4018 hodin, kdy se svítí, méně; výsledek tento nepotřebuje zajisté dalšího vysvětlení, číslice tyto mluví zřetelně. 

Skladné sklepy a spilka
Skladné sklepy a spilka

Uvádíme některé stavby  provedené Technickou kanceláří pro stavbu pivovarů a sladoven firmy J. Rosenberg :
Amstetty (Dolní Rakousko), skladné sklepy, pan Jan Mayr.
Benešov, parostrojní varna, chladicí stoky, dvojatý hvozd, vodárna se železnými nádržkami,
sprchový stroj chladicí na studhičnou i ledovou vodu s parní pumpou atd. v pivovaře
Jeho cis. Výsosti pana arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského ďEste.
Bydžov, sklep lahvový s manipulační lednicí pro hostinec p. Arnošta Schreibera.
Červená Řečice, přestavba skladných sklepů v arcibiskupském pivovaře.
Dobřejovice, dvojatý hvozd a přestavba humen v arcibiskupském pivovaře.
Hořice, skladné sklepy v akciovém pivovaře a sklepy hostinské v Hořicích a Jičíně.
Jaroměřice (Morava), dvojatý hvozd a přestavba humen v pivovaře J. J. pana kníž. Pálffy-
Rietberga.
Jihlava (Morava), spilky v pravovar. pivovaře.
Kolín, dvojitý hvozd, přestavba humen a varny v pravovar. pivovaře.
Meziříč Velká (Morava), skladné sklepy, přestavba spilek, dvojitý hvozd, přestavba humen

Sklepy pivovaru Liten
Sklepy pivovaru Liten

v pivovaře J. J. kněžny Leop. z Lobkoviců.
Mírovice, dvojitý hvozd, přestavba humen a varny v pravovar. pivovaře.
Náchod, manipulační lednice v městském pivovaře.
Nymburk, skladné sklepy v pravovar. pivovaře.
Pacov, dvojitý hvozd, skladné sklepy a kvasírna, přestavba humen v panském pivovaře p.
dra ryt. Weisse.
Police n. M., skladné sklepy a spilky v pravovar. pivovaře.
Plandry, chladicí stoky v pivovaře vysokorodé svob. paní Luisy z Dobřenských
Sni i dary, skladné sklepy v pivovaře pana ryt. z Wagnerů.
Stříteř, hvozd v pivovaře J. J. knížete z Hohenzollernů.
Třebíč (Morava), skladné sklepy, přestavba dvoj. hvozdů v pravovar. pivovaře.
Votice, dvojatý hvozd, přestavba humna a varny, železný nádůvník v pivovaře pana rytíře
ze Schlesingerů.
Žebrák, skladné sklepy, spilky, humna, dvojitý hvozd, strojní zařízení na půdách, přestavba
varny, železné nádůvníky a’vodní pumpu, železnou nádržku, vodovod atd. v pivovaře
pana F. J. Nejedlého.
Dodané projekty k různým stavbám:
Amstetty (Dolní Rakousko), stavba paróstrojního pivovaru p. J. Mayra.
Benešov, sklepy skladné a spilky, pivovar Jeho cis. Výs. pana arcivévody Františka Ferdi­
nanda Rakouského ďEste.
Dobrovice, skladné sklepy a rekonstrukce pivovaru J. J. knížete Thurn-Taxis.
Kašparské Hory, přestavba skladných sklepů v pravovar. pivovaře.
Konopiště, přestavba skladných sklepů J. J. knížete z Lobkoviců.
Mladá Boleslav, skladné sklepy a přestavba pravovar. pivovaru.
Podkován, skladné sklepy a přestavba starých v akciovém pivovaře.
24
Ve stavbě se nalézají:
Králové Dvůr, skladné sklepy, spilky, chladicí stoky a přestavba humen v parostr. pivovaře
pana Frant. Klazara.
Liteň, skladné sklepy v panském pivovaře pana J. F. Daubka.
Yaltinov Velký u Jabloně, skladné sklepy, spilky a parostrojní varna pana Jos. Groha.
Práč, spilky v pivovaře The Bohemian Breweries Limited.
Libeň, sklepy „ „ „ „ „ (dříve Knobloch).
Libeň, budova varní „ „ „ „ „ „
Hořice, dvojitý hvozd a rekonstrukce humna, sládkův byt v akc. pivovaře a sladovně.
Mimo jmenovaných staveb pracuji na různých projektech, kteréž
se letošního roku uskuteční.

Související obrázky: