Sladovnické počítání | Létající pivovarské muzeum

Hradící přístroj s vodním sloupcem v za sebou propojených trubicích. Napouštěním vody lze nastavit hradící tlak dle rysek na trubicích a není potřeba 4 m vysoká roura jako v článku — Hradící přístroj s vodním sloupcem v za sebou propojených trubicích. Napouštěním vody lze nastavit hradící tlak dle rysek na trubicích.

Chceš hradit sud pod tlakem 0,35 atp. Nemáš však po ruce ani manometr, ani hradící přístroj.
Jak dosáhneš přesto žádaný tlak pomocí roury 4 m dlouhé a vzduchové hadice?
1 atp značí tlak 1 kg na 1 cm² plochy. 1 litr vody váží prakticky 1 kg a obsahuje 1000 cm³ Na ploše 1 cm² způsobuje tedy sloupec vody o 1000 cm, t. j. 10 m výše, tlak l atp.
Ucpeš-li nyní zmíněnou 4m dlouhou rouru z jedné strany, tuto pak kolmo postavíš a naplníš vodou do výše 3,5 m a zavedeš-li vzduchovou hadicí od sudu do roury tak hluboko, až dosáhne ucpaného dna roury, pak nachází se sud pod tlakem 0,35 atp a kyselina uhličitá (CO2) může unikati až tehdy, kdy napětí v sudu dosáhne vyššího tlaku.

Víš, jaký tlak musí mnohdy dno ležáckého sudu vydržeti?
Průměr dna budiž l,6 m. Jaký tlak musí plocha dna vydržeti, hradíš-li jednou na 0,2 atp (atmosfér přetlaku), jindy 0,7 atp?
Průměr dna ležáckého sudu jest 1,6 m. V tabulce mocnin, hledáš při hodnotě 16 příslušnou plochu kruhu 2,0106 m² = 20106 cm²
Na 1 cm² působí tlak o 0,2 atp = 0,2 kg a celkový tlak na dno sudu jest pak 20106 x 0,2 = 4021 kg.
Při přetlaku 0,7 atp vypočítáš dokonce 20106 x 0,7 = 14074 kg.
Chápeš nyní, proč se musíš již s ohledem na dracenný sudový materiál co nejpečlivěji postarati o udržení správného a stálého tlaku v sudech?

Ležácký sklep - dřevěné ležácké sudy — Ležácký sklep – dřevěné ležácké sudy

Z knihy Sladovnické počítání, Žilova edice pivovarských spisů, svazek 1. Napsal Vladimír Vavřin Žila

Starý teploměr z varny ve stupních Réuamaura firmy Josef & Jan Frič, Praha XII

Jenda náš milý a veselý přítel, uvede mnohdy celou šalandu do smíchu, ba často i v údiv.
Kdysi vyprávěl o svém pobytu ve Střední Americe, kde byl přes rok vařičem. Pojednou, jaksi mimochodem, vyprávěl o tom vedru, kterým trpěl, když teploměr ve stínu ukazoval 100 i více stupnů!
Celá šalanda umlkla údivem. Jenda se pokochal nad svým trumfem a vysvětlil pak, že se tam ovšem používalo teploměrů se stupnicí F (Fahrenheit).
100,4° F=32° R = 40° C

U nás známe jen stupnice R (Réaumur – vyslovuj Reomýr) a C (Celsius)
V našem řemesle používá se od dob F.O.Poupěte, který zavedl do pivovarství měření teploty teploměrem, výhradně stupnice Réaumurovy.
V novější době se však všeobecně zavádí stupnice Celsiova. Bude proto záhodno, abys ses naučil přepočítávat ° R na °C a obráceně.

1° R = 1,25° C 1°C = 0,8° R

Např.: Kyselinotvorná teplota 28° R

rovná se 28 x 1,25 = 35° C
Peptonisační teplota 70° R
40 x 1,25 = 50° C
Zcukřovací teplota 70° C
70 x 0,8 = 56 ° R
Dotahovací teplota 105° C
105 x 0,8 = 84° R

Vystírka……………………………….28° R
Zápařka……………………………….32° R
Po prvním rmutu………………….40° R
Po druhém rmutu…………………56° R
Odkarbonováno při………………60° R

Teploměr ve stupních Réumura na varně U Fleků. Var při 80° R

Nejjednodušší hradící přístroj a výpočet tlaku na dno sudu

Poupě a Reomýr