Časopis spolku pro průmysl pivovarský v království Českém.
Orgán věnovaný veškerým zájmům pivovarnictví
(Založen roku 1873)
Za spolupracovnictví osvědčených odborníků vydává zodpovědný redaktor Ant. St. Schmelzer, odborník pro pivovarství a profesor pivovarství při 1.
sladovnické škole v Praze.
Parte Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I
Dnes 28. listopadu před 101 lety, Pivovarský časopis „Kvas” přinesl zprávu o úmrtí Františka Josefa I.
V úterý dne 21. listopadu t. r. odvolán byl vůlí Nejvyššího po téměř 68letém slavném panování Jeho Veličenstvo, náš nejmilostivější císař a král František Josef I. v požehnaném věku 86 roků z tohoto světa.
Stalo se tak o 9. hod. večerní v zámku Schönbrunnu, a zpráva o nejvýš smutné události té, rozlétnuvši se bleskurychle po celé říši, působila na veškeré vrstvy obyvatelstva zdrcujícím dojmem.
Národové rakouští stojí v hlubokém pohnutí u rakve Svého vznešeného, milovaného mocnáře, za jehož otcovského panovaní rozvinulo se mocně kulturní i hospodářské žití rakouské říše a vyspěl také průmysl pivovarský k netušenému rozvoji v ohledu technickém i národohospodářském.
Národové rakouští zachovají Svého nezapomenutelného císaře a krále Františka Josefa I. v nejvděčnější a nehynoucí paměti.
Pivovarský časopis „Kvas”, ročník XLV., číslo 14, 28. listopadu 1916
Lískové třísky ku čeření piva, první jakosti, v bednách neb v pytlích, nabízí co nejlevněji parostrojní továrna J. Hitze v Praze, Soukenická ulice čís. 9 nové.
Překupníci se hledají.
Slušně zařízený pivovar na 20 hl varu pronajme se na 6 let a sice: první rok obdrží nájemce pivovar bezplatně, pouze odvede veškeré mláto, další léta bude platiti ročně 200 zl. nájmu, z každé várky 5 zl. a polovic mláta, ročně 20 hl piva pro deputát.
Zájezdní hostinec s 25 měrami pozemků, roční nájem 550 zl. Kde sdělí Arnošt Babka, sládek v Křeseticích u Kutné Hory.
Pivovar v Jistebnici u Tábora, zařízený na var 36 hl, pronajme se od 1. ledna 1891 na 3 po případě na 6 let. Podmínky u hospodářského řiditelství tamtéž. Nájmuchtiví nechť nejdéle do konce Února obrátí se na majitele panství v Jistebnici.
Hledá místo zkušený sládek, ženatý, bezdětný. Přijme slušné přední místo v kterémkoli pivovaru českém.
Laskavé nabídky pod chiffrou „K. P. 20“přijme a dodá administrace „Kvasu“
Vážený přítel náš, pan František Řehák, sládek v Ovčárech, zasílá nám následující zajímavou zprávu:
Tyto dny pozoroval jsem zajímavý úkaz, jaký se mi dosud ještě nikdy nepřihodil a který si též vysvětliti nedovedu.
Přišel jsem totiž za soumraku na sladovou půdu, která jest jen několika malými okénky osvětlena, tak že bylo tu tudíž již dosti tma.
Z odkličovacího stroje padal právě čerstvě čištěný, ještě teplý slad na hromadu. Sáhnuv do něho, pozoroval jsem při dotknutí se rukou hromady slabé zablesknutí i domníval jsem se, že pochází to snad od prstenu, od něhož odraziti se mohl paprsek světla, z okénka naň dopadnuvší, sáhnul jsem proto do sladu na jiných místech a pozoroval jsem při každém přiblížení ruky k hromadě totéž světélkování. Zkusil jsem to druhou rukou, na níž prstenů nemám, leč i tu při dotknutí sladu sršely z každého prstu jako by elektrické jiskřičky. Pocitu nepozoroval jsem v ruce žádného. Při sáhnutí do hromady sladu vychladlého, staršího, nepozoroval jsem ničeho.
Bylo by snad možno, že by třením se zrn sladových o sebe vyvinula se elektřina? Jiného vysvětlení nevím.
Pokud se týče práce z letošních surovin, bylo v listech těchto již pověděno, chci tedy zmíniti se pouze o nápadné okolnosti, že jakmile jsem počal zde svařovat nový slad, rázem objevila se v zralém pivu krásná krupice a lesk, lepší jak při sladu starém, kvasnice však jsou méně pevné, jak na kádi tak pod vodou.
1. Žádáme přátele listu našeho, kteří podobný úkaz (který není sice nic nového a k němuž v některém z příštích čísel se vrátíme) pozorovali, aby neobtěžovali sobě podati nám o něm bližších zpráv.
Redakce
Není horšího svízele při výstavu piva, jako neuspokojujících až dosud špuntů k hražení. Každou chvíli přijde hostinský, že mu ten či onen soudek fouká, tu zátka máčí a podobně. Přesvědčil jsem se, že skutečně některá stížnost taková byla oprávněna a okolnost ta přiměla mne ku přesnějšímu dohledu při výstavu a ku větší opatrnosti při kupování „špuntů“. Ač mi z „Kvasu” některé pokyny úpravy špuntů byly známy, nepoužil jsem jich, jsa stále se svými odběrateli v nejlepší shodě. Však loni, kdy stížnosti výše zmíněné častěji mne docházely, použil jsem zmíněné rady, hledaje nápravy a odpomoci.
Špunty lisované prima z topolového dřeva výtečného materiálu, poskytující úplnou jistotu proti ztrátě kyseliny uhličité, vyrábí v nejlevějších cenách Jindřich Lindner, parní továrna na dřevěné zboží v Branku u Valašského Meziříčí na Moravě. Uznání vynikajících pivovarů rakouska-uherska po ruce. Při objednávkách račte zaslati kovovou špuntovnici.
Že špatnou zátkou dřevěnou pivo velice utrpí, jest vůbec známo. Řezávali jsme je jindy ze smrkových tyčí, pořízy a pilkami a obalovali „fleky” a bývalo dobře. Ale výhodné tlakostroje ukázaly nám nedostatek a vady i zátek různých „patentů“. Připomenu pouze natírání spodních ploch špuntů mannheimským lakem, dávání cínových („staniolových”) obalů, zejména pro piva vývozná, zadělávání železných špuntovnic, vyvařování špuntů ve smole, upotřebení špuntů ze dřeva na příč řezaného, na příč točeného ano i lisovaného. Špunty ze dřeva příčného vyhovují sice „zatěsnění” špuntovnice úplně, co tomu ale říká špuntovní dužina?
Při dobrých vlastnostech prstenců železných seznal jsem až do prvního požahování soudků úplnou spolehlivost zátek. Po požahnutí zátky
Pravé americké pivní zátky a špunty do sudů přímo z Ameriky dovážené, lisované zátky tuzemské, zátky ze smrkového hustého dřeva a zátkové krabice z nejlepší kujné litiny, dodává nejlevněji pivovarům i obchodníkům Emanuel Barth, sklad veškerých potřeb pro pivovary.
vyhovovaly, ale i po přitáhnutí prstenců častěji „foukalo” kolem nich. Zanechal jsem jich, a vyvařoval špunty dle starého zvyku v bednářské
smole. Zátky byly nepromokavé, ale držely v špuntovnicích tak, že bednář s velikou opatrností při vyndávání jich ze soudků přivezených mnoho špuntovnic poškodil, které jinými musily býti nahraženy.
Uznávaje však výhody „smolení” našich špuntů hleděl jsem nehody trháním špuntovnic obmeziti, možno-li odstraniti, což se mi k mé spokojenosti úplně zdařilo.
Vyvařoval jsem totiž dříve zátky v bednářské smole samotné a seznal, že celé množství špuntů popraská, ztvrdne (zkostnatí) a že zejména zátky ze dřeva řidšího nebyly pak takřka k upotřebení, ano byly horší než dříve. Prohlédnutím zátek těchto přišel jsem na způsob přípravy,
který nyní po delší dobu jak mé odběratele tak i mne uspokojuje. Vyvařuji zátky opět ve smole, jíž přidám však skoro polovinu oleje lněného, po případě vepřového sádla. Olej pryskyřicový nedělal mi dobrotu. Zátky v této řidší směsi vyvařené udrží svou dřevnou pružnost, netrhají špuntovnice, nepropouštějí kyselinu uhličitou aniž pivo a jsou při svých dobrých vlastnostech i laciné.
Rudolf Spurný, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
Regulační topení pro pánve, hvozdy a parní kotle firmy A. Rack a spol., Vídeň
Regulační topení pro pánve, hvozdy a parní kotle
patent J. A. TOPFA a SYNU v Erfurtu.
Výhody:
1. Žádný žíhavý plamen a úplná jistota oproti propálení dna pánve.
2. Zamezení obtěžování kouřem.
3. Snadné a spolehlivé regulování.
4. Značná úspora na palivu, ano toto úplně se využitkuje.
5. Úplným zamezením přístupu vzduch možno oheň uhasnouti, čímž vyhrabávání paliva stává se zbytečným.
Více jak 600 topení této soustavy v činnosti, o čemž možno se z vysvědčení a doporučení přesvědčiti.
Mezi jinými:
Štýrský Hradec: Bratři Reininghaus, Jan Schilcher,
Plzeň: Měšťanský pivovar (3 topení, 40% úspory na palivu ; veškerá topení pánví, hvozdů a kotlů parních na soustavu tuto postupně se zařídí),
Mnichov: Měšťanský pivovar, Berlín: Norddeutsche Brauerei,
Dortmund: Unionbrauerei, Kronenbrauerei, H. Stade,
Hamburg:Holstenbrauerei Altona, Labskozámecký pivovar Nieustadten, Winterhudský, akc. pivovar, Marienthalský akc. pivovar ve Wandsbecku, Vratislav: E. Haase, Augšburk: Kronenbrauerei, akc. pivovar; Freiburk (v Badenu): Löwenbrauerei dříve L. Sinner, Curych: pivovar Uitliberg, Lucern: H. Endemann, Solothurn(Švýcary): Fr. Jägra pivovar Heidenhubel, Londýn: The Tottenham Lager Beer Brewery and Ice Fact. lim., Drammy (Norvéžsko): Chr. Wriedt; Ambt Almeloo (Holandsko): Hagedorn & Kirchmann. Jediné právo zařizovací pro Rakousko-Uhersko: A. Rack a spol., Vídeň
Objednávky vyřizují se správně a rychle. Prospekty a rozpočty na požádáni.
Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
Pan Josef Smělý stal se dílovedoucím pivovaru v Ledhuji a p. Antonín Smělý, absolvovaný posluchač pražské sladovnické školy, najal pivovar v Horní Teplici.
Pan Ladislav Vodička stal se sládkem pivovaru hraběte Vrbny v Holešově.
Pan Tomáš Mlčoch, absolv. posluchač pražské sladovnické školy, přijal místo sládka v Šumperku.
Pan Zikmund Müller stal se podstarším v Štětině.
Pan Josef Švehla nastoupil místo v pivovaře p. Perreauově v Dijonu, kdež sládkem krajan náš p. Alois Placák.
Pan František Hříbal, absolvent pražské sladovnické školy, stal se sklepmistrem v Jablonci n. N.
Pan Bohuslav Wett najal pivovar v Stěžerách.
Pan Josef Šampalik, bývalý dep sládek v Březnici, v Kolínci a p. Jindřich Hartig v Čáslavi.
Pan Jan Danzer koupil pivovar v Rohrbachu a p. Antonín Soukup v Novém Strašecí
Zprávy osobní, Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
Nejznamenitější na světě, jediná dokonalá spojka hadic jest Rothova „patentní spojka“ (patent K. Scheinpflug a dr. K. Horlivý). Patentováno celém světě. Spojení a rozdvojení jediným obratem ruky. Nejlepší ucpání. Sestává jen ze dvou zcela stejných dílů. Žádné pohyblivé části. Spojuje spolu hadice nejrůz nějších průměrů. Váží jen 0,86 kg. Největší trvanlivost. Mírná cena. Objednávky vyřizuje jediný vyrabitel K. SCHEINPFLUG, továrna na měděné, kovové a železné zboží ve Slaném. Stará šroubení odpočítám v nejvyšší ceně.
Reklama z časopisu Kvas, ročník XIX, číslo 2, 1891
